Tchaj-pan od Jamese Clavella je na první pohled docela kvalitní dobrodružnou knihou, vyprávěním o životě a soupeření anglických obchodníků Struana a Brocka. Kdyby to opravdu bylo jen tak, byl by Tchaj-pan vynikajícím čtením a nezdráhal bych se vám jej doporučit. Jenže kniha Tchaj-pan obsahuje ještě něco víc. Hlubší smysl je v boji dvou civilizací - evropské a čínské. Oba národy označují právem ty druhé za barbary - Evropané se nekoupou, nečistí si zuby, chodí pořád v jedněch šatech, dokud se na nich nerozpadnou, nepijí čaj a hýří neřestmi. Číňané nemají žádný z těchto zlozvyků a považují se za vyšší kulturu, nezdráhají se ale užívat hojně drogy, bičovat své otroky nebo odsuzovat i za malá provinění k smrti či strašlivému mučení. Kdybych měl popsat situaci a vztah mezi těmito dvěma kulturami, řekl bych nepochopení. Každá vidí na té druhé jen to špatné. I proto mají angličtí obchodníci těžkou práci.

Co se příběhu týče, už jsem to psal, ale klidně zopakuji, že i bez pozadí tvořeného střetem kultur by vydal na jednu velmi kvalitní knihu. Dirk Struan je tchaj-panem Vznešeného domu. Toto postavení si vysloužil jako nejúspěšnější obchodník. Jeho největší konkurent Brock má ale v zásobě ještě další fígle. V době, kdy Angličané získají Hongkong prostřednictvím svého syna zruinuje banku, kam Struan ukládal své peníze Struan musí splatit statisícový dluh, ale peníze, které v bance měl, přišly vniveč. Zdá se, že toto je konec Vznešeného domu. Věřitelé dávají ultimátum: buď do měsíce Struan všechno splatí, nebo skončí ve vězení. Struanovi ale v nejtěžších chvílích pomůže čínský obchodník: daruje mu loď plnou stříbra (40 taelů), ovšem výměnou za čtyři malé službičky. Ty po něm může požadovat kdokoli, kdo mu ukáže speciálně označenou minci.

Struan tedy vyřešil tísnivou situaci ohledně peněz, problémy ovšem nekončí. První osada postavená na ostrově má špatné feng-šuej (jak tvrdí Struanova čínská milenka Mej-mej). Po epidemii tyfu (nebo čeho - už si to nepamatuji přesně) je osada zruinována. Ti, kdo tam bydleli, proklínají joss (čínský výraz pro štěstí a osud) a čeká se, že bude Hongkong vrácen Číňanům za jisté výhody v obchodu a politice. Struan se ale nevzdává a zakládá novou kolonii. Do všeho náhle vstoupí ruský politik, pirátský náčelník, který drží jednu z mincí a nový místodržitel, ale o tom už vám povídat nebudu. Něco si přece musíte přečíst sami.

Možná bych vás měl připravit na to, že Tchaj-pana budete číst minimálně týden. Totiž jeho rozsah je rovných 700 stran. Sváteční čtenáři jako Martus se teď možná zděsili a zaklínají se ďáblem, aby Tchaj-panovi nedovolil vůbec se přiblížit na dohled jejich zrakových orgánů, ostatní buďte rádi. Protože po dočtení tohoto monumentálního díla vám bude ještě líto, že toho autor nenapsal víc. Že už se nedozvíte, jak to dopadlo s Brockovými paroloděmi, kdo měl další mince a spoustu dalších věcí. Ale to už jsou jen bezbožná přání zmlsaného čtenáře, protože autor ukončil knihu na tom nejpříhodnějším místě.

Mívám ve zvyku se alespoň stručně zmínit o formě, kterou je nám kniha podána. Tentokrát bych podotkl, že oproti paperbackové fantasy je nám Tchaj-pan podán v poněkud luxusnějším hávu. Pevná vazba, tvrdá obálka, lesklý obal s vkusnou ilustrací, to všechno jsou "lákací" atributy, které mají za úkol vás navnadit už v knihkupectví. K tomu pak ještě přidejme vnitřní vkusnou grafickou úpravu a máme ideální knihu co se týče formy. A v případě Tchaj-pana ostatně i co se týče obsahu… :-)

Abych to nějak uzavřel: Tchaj-pan je chytlavá kronika obchodnické rodiny Struanů, pojednání o střetu anglické a čínské kultury, tak trochu úvaha o tom, zda vstup páry do loďařství byl dobrý z estetického hlediska a pro nás jde hlavně o mimořádně dobré čtení. Navíc po stránce formální je taktéž vše v pořádku, takže není důvodu (s výjimkou ceny, ale to v knihovně nehraje roli) proč si tuto knihu nesehnat.

9,5 z 10

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí